Informační měsíčník č.2

 

       Informační měsíčník Masarykovy ZŠ Železnice, šk. rok  2008 – 2009, č. 2, listopad 2009, redakce Mgr. Jaroslav Vávra

Třídní schůzky se uskuteční dne 2. prosince od 16 – 18 hodin. Proběhnou volby zástupců do školské rady, nebo budou na další období potvrzeni ti stávající. Od 15,30 hod. proběhne výbor SRPDŠ.

SAMETOVÁ REVOLUCE, 20. VÝROČÍ

Vzpomínka na sametovou revoluci se uskutečnila v pátek 13. prosince v tělocvičně školy. V 7,45 hod. sem přišli žáci 5.-9. ročníku, s nimiž jsme hovořili o dvou velkých událostech, které se 17. listopadu udály (1939 a 1989), 3. vyučovací hodinu do tělocvičny přišly děti 1.-4. roč. Mile nás překvapily znalosti některých žáků. Václav Řežábek (6. roč.) za ně byl dokonce ohodnocen jedničkou z dějepisu. Škola se tak připojila k výzvě ministryně školství, jež pěkným dopisem vyzvala pedagogy, aby tento významný mezník v dějinách ČR žákům připomněli a symbolicky zapálili svíčky.       

Před dvaceti lety začala 17. listopadu brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti (VB, tehdejší policie) na Národní třídě v Praze „sametová revoluce“. O co v ní šlo? Lidem se nelíbilo, že všechnu moc ve státě má jen komunistická strana. Kdo s ní nesouhlasil, byl pronásledován, vězněn, vyhazován z práce  a i jinak šikanován. Mezi ně patřil i první český prezident Václav Havel, jenž strávil ve vězení více než pět let. Takové občany sledovala Státní tajná bezpečnost (StB, estébáci), často je vyslýchala a posílala před soudy, které jim vyměřovaly poměrně vysoké tresty.                  

 Běžná byla cenzura tisku, rozhlasu, televize. Kontrolovalo se vše, co bylo napsáno do novin anebo vysíláno v rozhlase i televizi, aby se tam nedostala jakákoliv kritika komunistů či politické reprezentace Československé socialistické republiky. Z knihoven byly vyřazovány knihy „nepřátel“ komunistů, kteří před nimi utekli (emigrovali) do zahraničí. Jednalo se samozřejmě o knihy dobré a pravdivé. Po emigraci zpěváka Matušky se přestaly hrát jeho písně, ačkoli je lidé rádi poslouchali. On i jiní opustili republiku proto, že chtěli žít svobodně. Herec Jan Tříska, jehož znáte jako učitele Igora Hnízda z filmu Obecná škola, řekl, že odešel v r. 1977 do USA, protože nemohl navštěvovat (bez následků) svého přítele Václava Havla. Někdo chtěl utéci přes hranice, ale ty střežily silné hlídky a vysoké ploty s ostnatým drátem. Odvážlivce (narušitele) pohraničníci však neváhali zastřelit. Utíkal třeba proto, že chtěl podnikat - a to u nás téměř nešlo. Těm, jimž se podařilo emigrovat, zapečetily úřady byt a jejich majetek propadl státu. Nezdá se vám krajně nesvobodné, že si lidé nemohli zvolit zemi, kde budou žít? Komunisté nedůvěřovali křesťanům a mnohdy jim ztrpčovali život.                  

Vycestovat do tzv. západních zemí, například do Francie, Německa a Velké Británie, nebylo vůbec snadné. Komu se to podařilo, mohl mluvit o velkém štěstí. Komunisté se báli, že naši občané uvidí, jak se tam lidé mají daleko lépe a žijí svobodně. Všimli by si také, že zaostáváme v průmyslu, zvláště v informačních technologiích (počítače), ale i ve strojní výbavě továren apod. Naše výrobky, ač u nás byli šikovní lidé, pak mnohdy neměly potřebnou kvalitu, aby je koupili zákazníci na vyspělých trzích Evropy, Asie i Ameriky. Obchodovali jsme zvláště se Sovětským svazem (dnes Rusko) a socialistickými státy (Německá demokratická republika, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko apod.), které tehdy (s výjimkou Německé demokratické republiky) byly málo průmyslově vyspělé a nic jsme se od nich nemohli naučit. Naopak, když jsme něco dobrého vymysleli, tak nám to Sovětský svaz nepovolil vyrábět (například nový prototyp osobního vozu Škoda, který mohl konkurovat západním vozům). Nemohli jsme přece svým průmyslově slabým sousedům příliš „utéct“. Na trhu věčně něco chybělo. Jednou to byl toaletní papír, jindy čočka, česnek, dokonce i cibule, kočárky, jízdní kola apod. Citrusové plody a banány prodávali v obchodech pouze na svátky, když přišly jindy, hned jste to poznali podle dlouhých front. Ty se stály na televize, ledničky, na auta byl dokonce pořadník. Ne, hlad nebyl, to bychom lhali, jedlo se dobře, to si komunisté pohlídali. Nemohli jste si pouze moc vybírat a panoval nedostatek tzv. spotřebního zboží (viz seriál ČT1 “Vyprávěj“). Ale to věčné shánění bralo lidem síly, zvláště když třeba stavěli dům. Dnes přijedete do stavebnin a dostanete vše, co potřebujete. Ve školách se děti učily, že socialismus a komunismus je nejlepší zřízení, ale doma slyšely od rodičů pravdu. Učebnice nepokrytě lhaly tak, jak to komunisté právě potřebovali. Žáci se v nich nedozvěděli nic o krádeži majetku soukromým zemědělcům, živnostníkům a továrníkům po vítězství komunistů v r. 1948. Říkalo se jim, že byl zabaven majetek vesnickým boháčům a továrníkům, aby se měli všichni dobře. Protože továrny patřily všem, upadal jejich rozvoj. Aktivitu soukromého majitele, který pro svou továrnou „žije“, přece nemůže nahradit mnohdy opravdu chabá iniciativa lidí, kterým v ní nic nepatří. Utajeno nám zůstalo i to, že si na počátku  2. světové války Polsko rozdělili po společné dohodě Hitler (Neměcko) a Stalin (Sovětský svaz – Rusko). Armády obou států vpadly do Polska – nikým nezvány – a způsobily Polákům nezměrné utrpení. Inu, vrána k vráně sedá… V dějepise jsme se dozvěděli pouze o okupaci Polska Německem… Komunisté také neuváděli, že popravy a dlouhé tresty odnětí svobody (20, 25 let, doživotí) odpůrcům jejich režimu v 50. letech 20. století, kteří měli jiný politický názor, byly nespravedlivé a že k doznání byli lidé přinuceni krutým mučením.

Bohužel, čtyřicetiletá vláda komunismu zanechala v našem státě trvalé následky, z nichž jsme se dodnes nevzpamatovali. Byla narušena podnikavost lidí, přirozený vývoj v zemědělství a v průmyslu, pracovní kázeň, propadli jsme se v celkové ekonomické vyspělosti, upadly mravy, slušnost, toužíme zatím marně po kvalitnější politické reprezentaci …  

Přes všechny naše potíže zůstává demokracie, jejímž výrazem je soutěž politických stran, z jejichž nabídky si člověk vybírá, stále tím nejlepším politickým zřízením. Dnes osm lidí z každých deseti věří, že se u nás žije lépe než před rokem 1989. A to je dobrý signál.                                    J. Vávra

PĚKNÝ VÝSLEDEK NA KOPIDLENSKÉM KVÍTEČKU

Naše škola už tradičně získává dobrá umístění v této populární přírodovědné soutěži. Letos sem vyslalo své zástupce 13 škol, družstev pak bylo celkem osmnáct. O to více těší 6. místo našich děvčat, jejichž družstvo soutěžilo v tomto složení: Martina Danišová, Martina Šneberková a Tereza Křížková (všechny ze  7. ročníku). Vždyť za nimi skončila družstva z Nového Bydžova, Poděbrad, Vysokého Veselí, Dolního Bousova, Rožďalovic, Jičína a Kolína. V soutěži jednotlivců pak obsadila M. Šneberková skvělou 7. příčku  z  53 startujících. Blahopřejeme.                                                                                                        Mgr. H. Bímová                                                                                                                                                                                                                   

Poznámka redakce: Úspěšné žákyně připravovala pí Mgr. H. Bímová.   

ÚČINKOVÁLI JSME NA „LIBŠTÁTSKÉM POZDNÍM LÉTĚ 2009“

V pátek 16. 10. přivítal Kulturní dům v Libštátě čtyřicet čtyři žáků naší školy (ne všichni vystupovali), kteří zahráli dětem 1.-5. roč. libštátské i košťálovské školy, školkám obou obcí, ale také učitelkám  i učitelům, kteří děti doprovázeli (133 platících žáků a asi 12 dospělých), operky Karkulka, Budulínek a Sněhurka. Učitelé ocenili dobré pěvecké výkony dětí a představení se líbila také malým návštěvníkům. Ti o nich vyprávěli doma rodičům, jak jsem se měl možnost přesvědčit. Vstupné (20 Kč za žáka) nám uhradilo autobusovou přepravu, něco málo zbylo, a to jsme ještě pro děti z Košťálova poslali náš autobus, poněvadž pršelo. Upřímné poděkování za velkou a všestrannou pomoc si zaslouží pí Mgr. Radana Zubatá, třídní učitelka 1. ročníku.          

HRÁLI JSME MINIMUZIKÁL: Spolupráce s Pedagogicko - psychologickou poradnou v Semilech přinesla naší škole pozvánku na okresní setkání metodiků prevence základních a středních škol, které se uskutečnilo  6. října v rekreačním středisku Palda v Rovensku pod Troskami. Devatenáct žáků 6. a 7. třídy (7. roč. -  A. Randáková, G. Kopecká, T.Křížková, T. Morávek, Zd. Zikmund, M. Nájemník, D. Zítková, K. Kobrlová,  L. Kamenická,  M. Beranová, M. Hartigová, M.Hubálovský, Martina Danišová; 6. roč. - P. Morávek,  Markéta Danišová, J. Marek, A. Černohlávková, M. Drahoňovská a V. Bedecs) se představilo účastníkům setkání minimuzikálem „Příběh z jedné čtvrti“. Naše děti dvoudenní seminář pedagogů zahajovaly. Provedení muzikálu v provizorních podmínkách nebylo špatné a mělo dobrý ohlas. Hned po našem vystoupení přednášel pedagogům p. Mgr. Karel Bárta, vrchní inspektor Libereckého kraje. 

Tím však naše turné nekončilo. Už 19. října jsme vystoupili v pořadu „Jak se nestat závislákem“ v jilemnickém kině pro ZŠ Harracha a ZŠ Komenského, následující den pak v aule SUPŠ v Turnově pro tamní tři základní školy. Odhaduji, že naše čtyři vystoupení mohlo zhlédnout kolem 400 žáků. O nebezpečí drog, kouření a alkoholismu zajímavým způsobem besedovali s dětmi na několika stanovištích studenti Gymnázia I. Olbrachta Semily a SZŠ v Turnově. V Turnově mi dva pedagogové řekli, že máme šikovné děti. Koho by to nepotěšilo. Bohužel, mnozí si myslí, že už všechno dobře umí, „machrují“ a zůstávají daleko za svými možnostmi. Zdá se, že další spolupráce s některými dětmi nebude možná z důvodu jejich chování, ale zvláště pro naprostý nedostatek času i ochoty dětí „makat“ i mimo vyučování. V pondělí 19.10. jsme se prošli po Jilemnici, najedli se v řeznictví na náměstí a občerstvili se čajem v restauraci před kinem, kde jsme účinkovali. I na nugátové bonbóny nám zbyly peníze, které jsme za naše aktivity dostali od poradny „na přilepšenou“. Ta uhradila  i dopravu na všechny tři akce. Druhý den (20. 10.) měly děti placené vstupné do Muzea Českého ráje v Turnově  (20 Kč), kde jsme si prohlédli vše - od národopisných sbírek až po geologickou expozici hornin a minerálů v přízemí. Vstupné nám proplatila poradna.                                                                                       

                   J.Vávra                                                  

Z dalších akcí: 19. 10. Jupiáda: Hudební pořad v jičínském divadle zhlédli žáci 1.-5. ročníku. Medvídkování: Pěknou výstavu v místním muzeu navštívily třídy 1.-5. ročníku. Deváté třídy absolvovaly exkurzi na  Úřadě práce v Jičíně a akci Student. Český jazyk-matematika (J. Vávra, J. Kmošek): Příprava žáků 9. roč. na přijímací zkoušky z českého jazyka probíhá každý  pátek od 7 hod. Poněvadž se na ni přihlásili pouze 3 žáci, mohou v tento den - po předchozí domluvě se mnou - chodit i další děti z jiných tříd, kteří něčemu nerozumí apod. Budou si látku procvičovat. Příprava na přijímací zkoušky z matematiky: čtvrtek 12,45 – 13,15 hod. Další číslo Informačníku vyjde v konci listopadu neb začátkem prosince.