Informační měsíčník č.6 - 7

 

Informační měsíčník Masarykovy ZŠ Železnice, šk. rok   2009 – 2010, č. 6 a 7, březen 2010, red. Mgr. Jaroslav Vávra

Ceny obědů školní jídelny Masarykovy ZŠ Železnice platné od 1. 4. 2010

Od 1. 1. 2010 došlo ke zvýšení DPH. Naše škola není plátcem DPH, a tudíž dochází ke zvýšení nejen nákladů na nákup potravin, ale i režijních nákladů. Aby byla zachována kvalita připravovaných pokrmů, musela škola přistoupit ke zdražení obědů.

Mateřská škola Sluníčko

Věk                            3-6 let                         7 let

Přesnídávka               6 Kč                            7 Kč

Oběd                          18 Kč                          20 Kč

Svačina                      5 Kč                           6 Kč

Celkem:                     29 Kč                          33 Kč

V ceně oběda jsou započítány 2 Kč na pitný režim.

Děti Masarykovy základní školy Železnice:

7-10 let: 20 Kč            11-14 let: 22 Kč          15 a více let: 24 Kč

Cizí strávníci: 47 Kč

Prodej a výroba houskových knedlíků ve středu a v pátek za 15 Kč s DPH (za kus). Knedlíky nutno objednat den předem.                                 Monika Sobotková, ved. školní jídelny

P. S. Připomínáme, že odhlašování a přihlašování obědů je věcí rodičů. Nárok na dotovaný oběd je pouze 1. den nemoci žáka. Pokud rodiče dítě neodhlásí, účtují se další dny obědy za plnou cenu (jako cizímu strávníkovi – 47 Kč bez ohledu na věk).  

Školská rada

Po skončení volebního mandátu byla jmenována nová školská rada. Skládá se z těchto členů: Veronika Danišová, Eva Morávková (zástupci rodičů), Lenka Hronková, Jaroslav Vávra (zástupci  za  pedagogické  pracovníky školy), Lenka Jeřábková a Petra Chvalinová   

(jmenovány za zřizovatele – Městský úřad Železnice).

Pololetí ve výsledcích žáků

Ze 119 žáků jich 65 prospělo s vyznamenáním, 50 prospělo a 4 neprospěli. Omluvených bylo 6349 hodin (průměr na žáka 53,353 hod., tj. asi 2 týdny nepřítomnosti), neomluveny  2 hodiny. Žádný žák nedostal 2. ani 3. stupeň z chování. Průměry předmětů: M – 1,941, ČJ – 2,076 (oba předměty – celá škola), OV – 1,136, Z – 2,051, Př – 2,186, F – 2,322,  D – 2,254, Ch – 2,920.        

Přednáška pro 4. a 5. ročník

Kdoví, kdy se budou hodit dětem znalosti o první pomoci. Paní učitelka Zuzana Oborníková pozvala svou sestru Janu Jandovou, jež dětem 4. a 5. třídy ve dvou vyučovacích hodinách prakticky ukázala, jak si poradit s drobnými poraněními, ale i se záchranou samotného života. Děti byly besedou nadšeny a na oběd šly všechny spokojeně nejen s vysvědčeními, avšak              i s ovázanými končetinami.                                                                                  Mgr. J. Vávra    

 

ZNALOSTNÍ SOUTĚŽE

Výsledky Pythagoriády

V únoru proběhlo školní kolo matematické Pythagoriády v 5.–7. ročníku. Úspěšnými řešiteli byli tito žáci: 5. roč. – Jakub Pfeifer, 6. roč. – Vojtěch Kracík, Jan Marek a Ondřej Morávek, který dosáhl nejlepšího výsledku v rámci zúčastněných dětí. O postupu žáků do okresního kola rozhodne sekce matematiky jičínského okresu.            Mgr. Marie Marková                                      

Matematický klokan

Dne 18. 3. 2010 se naše škola zapojila do mezinárodní matematické soutěže Matematický klokan. Tato soutěž vznikla v 80. letech v Austrálii a od r. 1991 se píše i v Evropě. Dnes se jí účastní asi 30 států (loni téměř 3 mil. dětí).

Nejlepší školní výsledky (řazeny v každé třídě od 1. do 3. místa)

V kategorií Cvrček (2. – 3. třída) – Adéla Kyzivátová, Pavla Nožičková Simona Hrabalová (2. tř.); Aneta Jiráčková, Michaela Novotná, Anežka Kobrlová (3. tř.)

V kategorii Klokánek (4. – 5. třída) – Iva Morávková, Lucie Černeková, Jakub Bokri (4. tř.); Veronika Lokvencová, Kristýna Zadinová, Jan Jína (5. tř.)

V kategorii Benjamin (6. – 7. třída) – Ondřej Morávek, Jan Marek, Václav Řežábek (6. tř.); Martina Šneberková, Martina Danišová, Matěj Hubálovský (7. tř.)

V kategorii Kadet (8.– 9. třída) – Patrik Hrych, Jan Jeřábek, Martin Lokvenc (8. roč.); Michal Kozák, Aňa Cazacioc (9. tř.)

Absolutně nejlepšího výsledku dosáhl Ondřej Morávek ze 6. ročníku. Mgr. Marie Marková

 

Kalendárium akcí – připravujeme   

31. března (7.– 9. roč.): Katka (Helena Třeštíková), „časosběrný“ dokument o životě ženy, která zatím marně bojuje s peklem drogové závislosti, biograf Český ráj Jičín od 10 h.  

9. dubna (1.– 6. ročník): Mikulášovy patálie (novinka francouzské kinematografie – příběh podobný slavným příběhům z nesmrtelné české knížky K. Poláčka „Bylo nás pět“): kino v Libštátě.

Svět kolem nás,

to bylo téma výtvarné soutěže, kterou vyhlásila Místní knihovna v Železnici. Zapojili se do ní i žáci naší školy – někteří v rámci hodin výtvarné výchovy a děti 1. stupně vytvářely práce doma. Celkem malovalo 14 dětí. V kategorii nejmladších dětí byli oceněni všichni soutěžící: M. Klusák (1. tř.), J. Klusák, M. Hrudka a J. Jiráček (všichni z MŠ Sluníčko), v kat. 9 –12 let se naši žáci umístili takto: 1. A. Jiráčková (3. tř.), 2. M. Nájemník (6. tř.), 3. E. Burgertová (4. tř.). Kategorie 13 –18 let: 1. M. Hartigová (7. tř.), 2. Z. Zikmund (7. tř.), 3. J. Švehlová (9. tř.). Slavnostní vyhodnocení proběhlo 22. února v knihovně, všichni soutěžící obdrželi drobné ceny (výtvarné potřeby). Organizátorkám soutěže patří poděkování za zdařilou                   a podnětnou akci.         

Divadlo v klubu Exit

Žáci 8. a 9. ročníku navštívili dne 11. února představení muzikálu Mona Lisa v klubu Exit. Vždy přistupuji s obrovskou úctou ke každému, kdo něco dělá, třebaže výsledek nemusí být dokonalý. Ale mohu říci, že jsem byl mile překvapen. Náročné písně, z nichž mnohé daly zabrat profesionálům, nemohli samozřejmě herci interpretovat – a to ani „po svém“. Zpívaly tedy klasický playback, ale zapáleně, texty znali. Nechyběly ani tance, nástupy ze dvou dveří měly své „kouzlo bezprostřednosti“, vkusné a studentské byly i kostýmy. V představení si zahrála také Lenka Tarasjuk z 8. ročníku, která nás k jeho zhlédnutí pozvala..           

Školní a okresní kolo recitační soutěže

Školního kola recitační soutěže se zúčastnilo 14 žáků, do okresního kola pak postoupily tyto děti: Eliška Dařbujanová a Adéla Kyzivátová ze 2. ročníku (1. kategorie: Fr. Hrubín – Červená karkulka, Smolíček), Eva Burgertová (M. Macourek – Žirafa), Lucie Černeková (S. Goscinny – Přišel k nám inspektor) ze 4. ročníku (2. kategorie), Tomáš Morávek ze 7. ročníku (3. kategorie: K. J. Erben – Polednice, J. Neruda – Romance o Karlu IV.) a Adéla Černohlávková ze 6. ročníku  (3. kategorie: A. S. Puškin – Můj portrét, I. A. Krylov – Statečný osel) a Lenka Tarasjuk z 8. ročníku (4. kategorie: Fr. Šrámek – Raport, J. Kainar – Stříhali dohola malého chlapečka).  

V okresním kole v K-klubu v Jičíně se naši reprezentanti neztratili, přestože někteří neprodali to, co se ve škole naučili. Tréma si vybrala svou daň. Čestná uznání získali Lucie Černeková (ze zhruba           24 soutěžících 4 postoupili a 4 získali čestná uznání) a Tomáš Morávek

Přehlídka v Jičíně (pátek 5. 3., K-klub Jičín, 6 souborů – Dětenice /2/, Libáň, Sobotka, Železnice, Jičín; cesta veřejnou autobusovou dopravou)

Osmnáct dětí 1.– 5. ročníku (1. roč. – B. Křížková, T. Marková, S. Pfeiferová, 2. roč.– E. Dařbujanová,          A. Kyzivátová, 3. roč. – M. Nožičková, P. Hartigová, Z. Otradovská, M. Novotná,  4. roč. – E. Burgertová,  L. Černeková, M. Danišová, R. Krausová, I. Morávková, A. Tóthová, T. Pfeiferová, J. Šťastná, 5. roč. – A. Novotná) bojovalo čestně o postup v okresní přehlídce v Jičíně. Porota pochválila operku i její zpěvní provedení, ocenila, že na malé škole se pěvecky dá dohromady „operní“ divadlo. Nemohla však přehlédnout určitou statičnost některých dětských herců, tzn. žádné, anebo nedostatečné pohybové ztvárnění role, které je samozřejmě částečně dáno „nevyhraností“ dětí souvisící s jejich věkem, ale také individuálními rozdíly mezi dětmi (někdo se stydí, jiný ne, nelze podcenit ani trému a strach apod.). Drobnosti nám porota velkoryse odpustila. Třeba ocenit snahu dětí, každý dělal, co mohl, některé svazovala tréma.  

V článku „Děti na Jičínsku hrají dobré divadlo“ pan Bohumír Procházka napsal: Pozoruhodný je zmíněný zápal dětí. Někteří ostřílení herci, jiní poprvé na prknech divadelních. Ale už z toho, jak přicházejí, přijíždějí, nesou si svou scénu a kostýmy, vše vyrobené svépomocí, je vidět radost. „Děti, které hrají divadlo, si postupně uvědomují i svou povinnost. Už se dokáží na věc soustředit,“ pověděl pan učitel Vávra. To už je známá skutečnost, kterak činnost divadelní děti kultivuje…  

„Turnovský štěk“ aneb Úspěch ve „Žluté ponorce“ (pátek 12. 3. 2010, cesta vlakem, 9 souborů, z neturnovských pouze ZUŠ Semily a ZŠ Železnice, z Turnova soubor Na židli – 2 představení, ZUŠ Turnov – 3 představení, 2 soubory ze ZŠ Skálova a ZŠ 28. října)

Postupová přehlídka v Turnově přinesla železnickému souboru, který se skládal z deseti žáků 7. ročníku a) Velmi nás pochválila za jasné, srozumitelné a naléhavé téma, který všichni herci pochopili, ztotožnili se s ním a dobře ho zahráli. (U řady představení pokládali vedoucím otázku „co tím chtěl básník říci“.)b) Sugesce představení byla i pro porotu tak silná, že jedna její členka sdělila, že ji někdy až mrazilo. Stejné pocity měli i dospělí diváci. Organizační šéfka přehlídky pí Lada Capoušková mi při předávání Ceny diváků s uznáním řekla, že kdyby věděla, že takovýhle silný příběh bude na konci, zařadila by nás doprostřed programu. Zkrátka, aby se končilo nějak „vylehčeněji“. Uznání poroty se projevilo mj. i v tom, že o představení se mluvilo opravdu dlouho. (M. Hartigová, T. Křížková, M. Danišová, D. Zítková, M. Nájemník, T. Morávek, A. Randáková,  M. Hubálovský, L. Kamenická, M. Beranová) a šesti ze 6. ročníku (P. Morávek, A. Černohlávková,  M. Drahoňovská, M. Danišová, A. Šádková, V. Bedecs) dva významné úspěchy, přestože se nám postoupit do Liberce nepodařilo. Autorská hra „Příběh z jedné čtvrti“ (J. Vávra) zaujala přítomné dětské publikum natolik, že jsme získali Cenu diváků, a to nás opravdu potěšilo, neboť se jedná o ponurý příběh, který vypráví o brutalitě šikany „bez příkras“. Úspěch je opravdu cenný, protože cenu nezískal postupující soubor PAMPALIN ZUŠ Turnov za hru „Pády Medarda Koukola“, pěkně udělaný romantický milostný příběh napsaný na motivy knihy Pomeranče v podprsence Ivony Březinové, který oslovil nejen mě, ale také přítomné děti, ba ani druhý postupující – loutkářský soubor Na židli s originálním představením „To“, inspirovaným loutkami Hermíny Týrlové (oba soubory si postup zasloužily). Potěšitelné je, že dětský divák naši hru přijal – vzal ji za svou. Děti dle názoru poroty sledovaly představení velmi pozorně. Nepochybně na tom měly velký podíl solidní herecké výkony našich herců. Téma zaujalo také dospělé, kteří mi bezprostředně po představení sdělovali své dojmy. Druhý diplom jsme dostali Za otevření mimořádně aktuálního tématu a za jeho zpracování od poroty. Ze závěrečného sezení „režisérů“ s porotou bych se chtěl se čtenáři podělit o následující závěry poroty:

c) Část diskuse, která zůstala pro nedostatek času nedokončená, proběhla o formě, jak šikanu zpracovat a jak děti režijně vést. Poněvadž se jednalo o ryze ženskou porotu, vyslovila jedna z porotkyň názor, že by se mělo téma zpracovat – obrazně řečeno – od „zrodu šikany“ a potlačit její brutální projevy, ale to by bylo dlouhé celovečerní představení – a pro jiný herecký kolektiv. Druhá porotkyně se zase zamýšlela nad cestou, jak s dětmi k výsledku dojít. Jednoduše řečeno. Počítala s jejich „větším podílem“ na hře a následně pak i s větším „zvnitřněním“ tématu v jejich srdcích – že by si to vzaly „ještě víc za své“, ale to není dle mého názoru u tohoto typu hry možné, poněvadž téma je tak složité, že se i na učitele apeluje, aby řešili šikanu ve spolupráci s odborníky a policií. Musím říci, že mně dalo zabrat, než jsem modelové situace vůbec nějak smysluplně poskládal. A navíc, počítal jsem s tím, že po představení budou učitelé s dětmi na jeho základě diskutovat nejen o šikaně, ale  i o drogách, kouření a dalších negativních projevech chování dnešní „náctileté“ generace. A to představení splnilo zvláště v říjnu 2009 (Turnov, Jilemnice). Diskuze byla určitě zajímavá.      

d) Připomínky ke hře nebyly zásadní. Týkaly se rozmístění dětí v prostoru (pouze v některých situacích), délky písně. Drobnosti nám porota nevytýkala, i když je nepochybně nepřehlédla. Mně samotnému, ale  i pí uč. J. Fikarové, jež mi pomáhala, vadila malá soustředěnost některých dětí při opakování divadla. Ta zapříčinila určité organizační chyby, někdy i „zprůměrnila“ herecký výkon. Měli jsme nevděčnou roli. Vystupovali jsme až poslední. Pozornost a soustředěnost dětí slábla.

Závěr: Do Jičína jsme s tímto představením nejeli, poněvadž herci neměli potřebný „tah na bránu“, nejevili zájem. Nevyužili času na rozmyšlenou, do druhého dne za mnou nikdo nepřišel. Teprve ve čtvrtek, den před jičínskou přehlídkou, mě navštívila skupina tří dívek, a to mě oslovilo. Do Jičína se bez zkoušení samozřejmě jet nedalo, proto jsem vyjednal účast v sousedním Turnově. Následující týden jsme hru asi třikrát zopakovali, neboť se v ní objevili noví herci, kteří rozhodně nezklamali. Nahradili ty, již z jakýchkoliv důvodů jet nechtěli – a já je nepřemlouval. Třebaže jsme hru od října nehráli a opakování bylo „rychlé“, nelituji námahy. Věřím, že ani děti ne. Už ji pravděpodobně neuvedeme, třebaže se ředitel Žluté ponorky pan Štrincl ptal, jestli jsme to vůbec někde hráli.

Srovnáme-li jičínskou přehlídku s turnovskou, musíme konstatovat, že každá měla své přednosti, ale i slabší místa. Každý herec v Turnově dostal čokoládu a medaili, škola pak poukázku v ceně 500 Kč na nákup knih (zakoupeny 4 zpěvníky), jízdné se neproplácelo, takže „příjmy“ se zhruba vyrovnaly našim vynaloženým nákladům. Pro děti to bylo samozřejmě lepší. V Jičíně nám proplatili celé jízdné. V Turnově udělili diplomy i souborům, které nepostoupily: dva nám a jeden souboru Na židli za vedení loutek (pohádka O hloupé koze). Účastnický dostal každý jako v Jičíně. Snad jsme si to zasloužili. Nikdy jsem nebyl pro diplomy „za každou cenu“, ale myslím si, že v Jičíně, kde jsme skončili – dle mého soudu – také třetí, si děti nějaké ocenění zasloužily. Jičínská soutěž byla lépe časově organizována, prostoje byly kratší, opravdu jen na přípravu scény. Turnovská přehlídka nevyužila faktu, že se jeden soubor z desíti nedostavil. Po energickém začátku se tempo zpomalilo a nastaly zbytečné časové prostoje. Sál K-klubu v Jičíně, podium i celé další zázemí skýtá větší pohodlí, jsou pro divadlo vhodnější než poněkud stísněné prostředí v turnovské Žluté ponorce, ale blýská se na časy i zde a jubilejní 10. ročník „Štěku“ se má uskutečnit v místním divadle. V obou městech se k nám pořadatelé chovali velmi přátelsky a nutno ocenit zvláště přístup Turnováků, na jejichž přehlídku jsme se přihlásili „hluboko“ po uzávěrce. K postupu jsme měli letos určitě blíž než loni. Z každého pokroku se třeba radovat, ale zároveň si přiznat, že postupující soubory byly takzvaně „divadelnější“, o krůček lepší, ale ty pověstné „krůčky“ chyběly mně i dětem. Bez jakýchkoliv výmluv lze otázku postavit ještě jinak. Lze soupeřit s „týmy“, které pravidelně jezdí po přehlídkách, a proti základním uměleckým školám, kam chodí děti ze zájmu o věc ? (Divadlo Na židli existuje více než 30 let, zúčastnilo se těch nejprestižnějších přehlídek v ČR, Šrámkovo studio v  Sobotce také není záležitostí školy.) Odpověď je zcela jednoduchá. Lze, nutné by pak byly zkoušky  i po vyučování, anebo o sobotách a nedělích, já bych musel navštívit alespoň několik specializovaných seminářů o režii. To jsou ty základní „krůčky a kroky“. Ta druhá podmínka je reálná a chystám se na ni. Právě tak chci oslovit nějakého divadelního matadora, aby se před AKADEMIÍ 2010 na některé věci podíval a poradil. Veřejnosti pak můžeme sdělit dobrou zprávu. Z 15 divadelních souborů na obou okresech spadají naše soubory do 1. třetiny. Určitě pozoruhodný je také fakt, že na obou přehlídkách vystoupilo celkem 34 dětí naší školy (téměř 1/3). Žádné krasosmutnění, v rámci možností se udělalo dost. Nakonec tedy dejme prostor předsedkyni poroty v Turnově pí D. Weissové: 

„Takové setkání má přirozeně smysl, je dobré, když děti vidí představení i dalších souborů, může je to velmi obohatit. V poslední době mám pocit, že zájem o to, hrát divadlo, mezi dětmi stoupá. Já doufám, že jim to vydrží a v dospělejším věku pak ty nejlepší přivítáme i renomovaných divadelních souborech,“ řekla Daniela Weissová, jedna z porotkyň soutěže (mj. soubor Čmukaři, jeden z nejlepších loutkářských amatérských souborů v ČR, poznámka J.V.). Podle ní je vidět, že i stoupá úroveň dramatických kroužků při základních uměleckých školách, z konkrétních představení Turnovského štěku 2010 ji zaujal zejména soubor Pampalin ze ZUŠ Turnov s generačním představením „Pády Medarda Koukola“ a „Příběh z jedné čtvrti“ o dětské šikaně ve školách, se kterým do Turnova přijeli žáci ZŠ ze Železnice.                                               Z internetu o Turnovském štěku

SPORT – Olympijské hry

Řada lidí strávila mnoho hodin u televizních obrazovek a obdivovala naše medailisty. Bylo pozoruhodné, že na 6ti získaných cenných kovech měli zásadní podíl tři sportovci, kteří jsou charakterizováni jako velcí dříči (M. Sáblíková – 3 medaile, L. Bauer – 2 medaile a Š. Záhrobská – 1 medaile), ale bez poctivé práce se nedá ničeho pořádného dosáhnout.   

Hory aneb Slohová koláž z prací žáků 7. ročníku (23.– 29. ledna 2010, Vítkovice)

A cestou jsme viděli krásně zapadané stromy. // Když jsme přijeli, udělali jsme řetěz, abychom rychle vyklidili všechny věci z autobusu. //Hned první den v sobotu se lyžovalo za chatou. To byla hrůza, furt jsem ležela na zemi. // Sjezdovka nám přišla daleko, ač byla jen asi 200 m vzdálená. // Zkoušeli jsme běžky a mně se podařilo sejmout pana učitele. // Poslední den jsme měli diskotéku. Kluci tancovat nechtěli, ale nakonec tancovali. // S potěšením můžu říct, že na lyžák budu vzpomínat celý život. // Výcvik se nám všem hrozně líbil, prověřili jsme běžky  i sjezdovky. // Lyžařský výcvik byl moc pěkný. Naučila jsem se lyžovat. Na začátku jsem myslela, že to nikdy nezvládnu. // Hned bych se tam vrátila. Učitele i žáky jsem poznala z jiné stránky, než jak je znám ze školy. Všichni byli úplně jiní. // Doma mě přivítaly řízky a hranolky. A to je vše.   

Přečtete si příště

O dějepisných znalostech a jejich využití (testy)

Příprava na AKADEMII

Pocta Karlu Jaromíru Erbenovi