Informační měsíčník č.9 -10
Informační měsíčník Masarykovy ZŠ Železnice, šk. rok 2009 – 2010, č. 9-10, červen 2010, redakce Mgr. Jaroslav Vávra
Vážení rodiče, milí žáci,
dobíhají poslední hodiny starého školního roku. Dovolte mi pár slov na rozloučenou. Dětem a nám učitelům zůstanou v myslích už jen vzpomínky na společně prožitých deset měsíců. Školní rok 2009/2010 proběhl úspěšně, děti pokročily ve znalostech, uložily do svých mozkových závitů nové vědomosti, z výletů a exkurzí si odnášejí do života cenné zkušenosti. A my všichni kolem nich si uvědomujeme, jak rychle se děti mění i tělesně – za rok vyrostly a fyzicky vyspěly. Jsem ráda, že spolupráce s Vámi rodiči byla konstruktivní, že jsme si vzájemně vyšli vstříc a dokázali jednat vždy v zájmu našich dětí.
Přeji všem zaslouženou dovolenou, dětem krásný čas prázdnin a těším se na spolupráci v roce příštím. Zlata Kobrlová, řed. školy
Exkurze 6. ročníku do Galerie antického umění v Hostinném (16. 6.)
Ve světě ojedinělá galerie nabízí návštěvníkům opravdu to nejlepší z antické kultury. Najdeme tu sádrové odlitky soch ze všech velkých světových muzeí. Četné rekonstrukce sousoší a soch ze zlomků, chovaných v různých světových muzeích, sestavené pražským profesorem klasické architektury W. Kleinem (za spolupráce sochařů známých jmen, mj. i samého Josefa Václava Myslbeka, autora sochy sv. Václava na Václavském nám.) jsou světovými unikáty, po celém světě reprodukovanými z odlitků Karlovy univerzity. Unikátní jsou i odlitky, od nichž se originál mezitím ztratil či je pohřešován. V souvislosti s kopanou si kluci jistě vzpomenou na okřídlenou bohyni Niké (Vítězství), kterou ve zlaté podobě dostává vítězný tým. Zapomenout se nedá ani na sochu, kterou obdivoval Michelangelo: Laokoóna a jeho synů, které zahubí dva velcí hadi, neboť Laokoón nechtěl přijmout „řeckého“ koně.
Zahráli si ve Studenci (16. 6.): Dvanáct žáků 6. ročníku a Lucie Černeková s Evou Burgertovou (4. roč.) se představilo společně s dětmi ZUŠ Jilemnice (pracoviště ZŠ Studenec) dětem MŠ Studenec. V pětačtyřicetiminutovém programu jim zahrály a zazpívaly operku Sněhurka a představily se také s baladou K. J. Erbena Zlatý kolovrat. Padesát dětí školky i jejich učitelky byly s představeními spokojeny. Třeba poděkovat šesťákům a oběma děvčatům ze 4. ročníku, jak se rychle přizpůsobili tomu, že budou pomáhat dětem, kterých je málo. Navíc se dvě dívky ze Studence omluvily „zodpovědně“ až ráno.
Noc 8. třídy ve škole (z 21. 6. na 22. 6.)
Důvod přespání osmáků ve škole byl jednoduchý. Docvičovali vystoupení na AKADEMII, pak hráli různé hry a zhlédli film.
AKADEMIE 2010 (22. 6. pro školu, 23. 6. pro veřejnost)
Závěrečná AKADEMIE je vždy kouzelná záležitost. Letos ji zahájilo roztomilé a nápadité vystoupení 1. třídy Jedeme do Afriky s kočárkovou lodí, hrou na flétnu i pěkným lyrickým úvodem paní učitelky Radany Zubaté. Pak rozpohybovaly hlediště Třepetalky z 2. ročníku (TU Alena Morávková). Děti zvládly velmi dobře svou taneční kreaci, souzněly s hudbou
a měly z vystoupení očividnou radost. Třetí třída (TU Zdena Svobodová) se určitě nemohla vyhnout Miloši Macourkovi a jeho moderní pohádce Mach a Šebestová, využila písně My jsme žáci z 3. B. Dětem bylo dobře rozumět, krátký příběh byl sám o sobě vtipný. Čtvrťáci (TU Lenka Hronková) si užili Výlet na Prachovské skály. Jejich vystoupení bylo nápadité, dobře zvládnuté. Paní učitelka Zuzana Oborníková se rozloučila se železnickou školou vystoupením Páni kluci, scénkou ze stejnojmenného filmu. Družina (vych. Alena Chaloupská) tentokrát přednesla pásmo básní, které se týkaly povolání. Po přestávce vystoupil Divadelní kroužek (J. Vávra) s Erbenovou baladou Zlatý kolovrat. Potěšilo, že děti náročné role zvládly a podaly dobré výkony. Zpívat jim pomáhala 6. třída. Se sedmým ročníkem Aerobic team (TU Hana Bímová) nacvičovala vystoupení žákyně A. Randáková. Osmá třída si připravila scénku Jak jsme nevystoupli na akademii, kterou inspiroval spisovatel R. Fulghum. Básně napsali K. Plíhal a P. Skoumal. Bylo to dobré, odpovídající věku. Devátý ročník (Jan Kmošek) měl na starost Zakončení Akademie 2010. Loučil se se všemi pracovníky školy, zvláště s oblíbeným učitelem Janem Kmoškem, rodiči i spolužáky, avšak na úplný závěr promluvila krátce paní ředitelka. Popřála odcházejícím pedagogům štěstí
a zdraví, poděkovala jim za práci, připomněla 75. výročí založení školy a popřála hezké prázdniny dětem i rodičům. Učitelé s žáky na úplný závěr zazpívali návštěvníkům písně Život je jen náhoda (J. Voskovec, J. Werich, J. Ježek) a Na shledanou (J. Šlitr, J. Suchý). J. Vávra
Vodní hry 6., 7. a 8. roč. na úplný závěr (pí uč. M. Marková)
Uskutečnily se 29. června 4. vyučovací hodinu. Nosit kelímek s vodou na hlavě, na zádech, dostat bramboru z hrnce a další legrácky zpříjemnily dětem předposlední školní den. Mnohé zhlédly záznam z Akademie 2007, které zakončilo krásné vystoupení deváťáků (Pomáda).
Taktik Výzva 2010
Paní učitelka Marie Marková přihlásila děti naší školy do výše jmenované soutěže ze všeobecných znalostí, které se zúčastnilo 11 051 soutěžících z České republiky, Německa a Slovenska. Kategorií bylo celkem šest (od 4. do 9. třídy). Děti železnické školy, domníváme se, nedopadly vůbec špatně. Důležitým ukazatelem je procento úspěšnosti při řešení úkolů. Výkony některých žáků nás velmi mile překvapily. Z každé třídy uvádíme vždy 5 nejúspěšnějších řešitelů. Dětem k dosaženým výsledkům blahopřejeme. Každý žák plnil úkoly ze zeměpisu, dějepisu, občanské nauky a informatiky na svém počítači, opisovat se nedalo. Soutěž byla dobrovolná a dá se předpokládat, že se jí zúčastnili spíše opravdoví zájemci.
Kategorie Jméno a příjmení Úspěšnost Body Pořadí
4. ročník Radek Daniš 70,61 % 7061 161.
7 žáků ze tř. Adam Kyzivát 61,52 % 6152 322.
(celkem 15) Lucie Černeková 58,61 % 5861
901 sou - Iva Morávková 56,1 % 5610
těžících Eva Burgertová 54,24 % 5424
Poslední naše hodnocená dívka měla úspěšnost 28,75 % a skončila 810. Umístění Radka
v 1. pětině soutěžících patří mezi velmi dobré výsledky.
5. ročník Jakub Pfeifer 68,73 % 6873 581.
14 žáků ze Ondřej Boček 64,98 % 6498 755.
třídy - všichni Anežka Jahodová 61,93 % 6193
1820 sou- Tomáš Čapek 60,43 % 6043
těžících Veronika Lokvencová 57,49 % 5749
Poslední naše hodnocená dívka měla úspěšnost 38,78 % a skončila 1637. Jakub skončil v první třetině soutěžících.
6. ročník Vojtěch Kracík 83,76 % 7706 199.
14 žáků z 15 Václav Řežábek 79,67 % 7330 356.
2523 sou- Jan Marek 74,89 % 6890
těžících Anna Šádková 71,7 % 6596
Ondra Morávek 70,37 % 6474
Naše poslední hodnocená dívka měla úspěšnost 46,29 % a skončila 2166. 10 dětí mělo úspěšnost vyšší než 60 % a obsadily místa do 1. poloviny startujících. Ještě 12. dívka dosáhla úspěšnosti 56,08 %. Umístění Vojtěcha zhruba v 1. dvanáctině soutěžících a Vaška mezi 1. sedminou je velkým úspěchem. Honza skončil v 1. čtvrtině, Anička a Ondra v 1. třetině soutěžících.
7. ročník Martina Šneberková 80,67 % 7260 425.
7 žáků z 20 Zdeněk Zikmund 80,57 % 7251 431.
2273 sou- Tereza Křížková 70,36 % 6332
těžících Tomáš Morávek 70,14 % 6313
Klára Kobrlová 66,63 % 5997
Naše poslední dívka měla úspěšnost 62,76 % a skončila 1538. První dva skončili v 1. pětině startovního pole, Terezka a Tomáš v 1. polovině a Klára těsně za ní.
8. ročník František Pulda 86,52 % 7268 129.
8 žáků z 14 Miroslav Jindřišek 79,15 % 6649 372.
1989 sou- Jan Jeřábek 74,62 % 6268
těžích Jan Šarišský 69,48 % 5836
Adam Lavrík 68,54 % 5757
Náš poslední hodnocený žák měl úspěšnost 59,17 % a skončil 1427. František dopadl ze školy nejlépe (1. čtrnáctina soutěžících). Mirek skončil v 1. pětině startovního pole.
9. ročník Radek Nájemník 73,63 % 6038 474.
5 žáků z 14 Vladimír Vraštil 72,05 % 5908 514.
1101 soutě- Daniel Brožek 66,73 % 5472
žících Michal Kozák 66,55 % 5457
Ana Cazacioc 65,16 % 5343
Umístění prvních dvou v lepší polovině soutěžících není špatné.
Poděkování paní učitelce Zuzaně Oborníkové
Byť na naší škole pí uč. působila pouze jeden rok, myslím si, že to s dětmi umí. Dokáže si je získat, vcítit se do jejich individuality, do jejich problémů. Nechybí jí elán ani nasazení. Zpestřuje dětem hodiny zpěvem s kytarou, což je jim velmi blízké, pěkně je to uvolňuje. Připravovala taneční vystoupení na Akademii 2010. Přeji Vám, paní učitelko, dobré zdraví
a pedagogické úspěchy na novém pracovišti.
Zlata Kobrlová, ředitelka školy
O působení pana učitele Jaroslava Vávry
Pan učitel Jaroslav Vávra k nám nastoupil v září r. 2006. Veřejnost se s ním blížeji seznámila na jeho autorském představení Vánoční hra o narození Ježíše Krista, ve které hrálo
67 žáků školy. Na starost měl také školní akademii v roce 2007, kde s dětmi 1. stupně sehrál operku Zd. Svěráka a J. Uhlíře Budulínek. Následující rok nastudoval s žáky na Vánoce opět vlastní hru napsanou v nářečí a okořeněnou krkonošskými koledami Štědrej den v Krkonoších, na akademii pak připravil s dětmi Svěrákovu a Uhlířovu operku Karkulka. Na Vánoce 2008 zazpíval s nynějším 6. ročníkem Koledy evropských národů, návštěvníky potěšila také krátká hra z české historie O Břetislavovi a Jitce. Zdařilý byl i koncert ke Dni matek ve vestibulu školy (2009). Na akademii se představil s operkou Jiřího Matlase Hurá, jdeme do světa (nynější 6. roč.), s komickou operkou Sněhurka (s dětmi 1.– 5. roč.), kdy dotvořil krátkou scénku P. Jistela a básníka M. Černíka, a s chmurnou autorskou baladou Příběh z jedné čtvrti (s nynějšími sedmáky). Opět režíroval akademii. S železnickou veřejností se rozloučil Erbenovou baladu Zlatý kolovrat (Divadelní kroužek), ke které napsal vlastní hudbu. S dětmi účinkoval na mnoha místech semilského i jičínského okresu (Jičín, Turnov, Jilemnice, Valdice, Libštát, Studenec, Semily, Rovensko), někde i opakovaně. Ve šk. r. 2009–10 zpívaly děti metodikům primární prevence okr. Semily v Rovensku, návštěvníci asi nezapomenou na památné vystoupení na ranči Na Kamenci (jeho vlastní verze Sněhurky, Štědrej den v Krkonoších). Výraznou reprezentací školy pak byla účast našich dětí v pořadu proti kouření a drogám (Jilemnice, Turnov – Příběh z jedné čtvrti). Na divadelních přehlídkách v Jičíně a Turnově souborům 1. i 2. stupně jen o málo unikl postup do krajského kola, ale operka Sněhurka i Příběh z jedné čtvrti vzbudily velkou pozornost poroty, kolegů i dětských návštěvníků. Potěšení mu činilo ranní zpívání s dětmi 1.–5. ročníku před zahájením vyučování v 7,40 hod., které zavedl už první rok svého působení. Hrál rovněž s dětmi na flétny a jejich dovednosti využil při vlastních produkcích. Jeho žáci nechyběli na Vánočním jarmarku a při Zpívání u vánočního stromu. Dvě žákyně mu postoupily do krajského kola recitační soutěže v Hradci Králové (2009). Nelze zapomenout ani na jeho Informačník, který vydával od r. 2006 jako měsíčník, pracuje rovněž na Kronice školy. Organizoval historické, literární, filmové, hudební i sportovní pořady pro děti. Myslím, že k tomuto výčtu není co dodat. Za pana učitele Vávru zcela jasně mluví jeho práce. Je to učitel, pro něhož je samozřejmostí práce navíc, učitel, který kantořinu bere skutečně jako poslání. Využívá každou volnou chvilku, aby žákům předal něco ze své přebohaté studnice znalostí, dovedností a praktických zkušeností. Pane učiteli, co zbývá říci na závěr? Asi jen to prosté děkujeme, je to obyčejné, ale je to od srdce. Věříme, že vaše práce na novém působišti bude neméně úspěšná a že si najdete chvilku, abyste se k nám zajel (třeba i se svými novými žáky) podívat.
Zlata Kobrlová, ředitelka školy
Poděkování
Vážení kolegové, rodiče, žáci,
čtyři roky strávené v Železnici významně obohatily mou pedagogickou dráhu. Ačkoli jsem už dříve hrál s dětmi divadlo a v Libštátě jsem devět let vedl dva sbory, nikdy jsem s nimi nenacvičil tolik představení jako v Železnici. Bavilo mě autorské zpracování některých námětů (vánoční hry, operka, pokus o muzikál). Těšilo mě, když si děti melodie ze Sněhurky, z muzikálu či z vtipných operek Zd. Svěráka a J. Uhlíře zpívaly. Ač to nejsou žádná „veledíla“, přinesla nám, domnívám se, mnoho užitečného, ale také radost: mně z tvůrčí práce, Vám z částečného poznání herecké profese, nebojácnost při vystupování na veřejnosti, smysl pro výrazný přednes, snad i kousek zodpovědnosti a sebevědomí. Vzpomínat budu nejraději asi na obě vánoční hry z r. 2006 a 2007. Zvláště „Štědrej den v Krkonoších“ jsme si opravdu užili. Na představení tehdejších páťáků (herci půjdou po prázdninách už do osmé třídy) se nedá zapomenout. Setkal jsem se tu s řadou opravdových talentů a osobností. Největším z nich je Lucie Černeková (4. roč.), která by se měla dramatické činnosti dále věnovat, neboť na roli uměla také sama pracovat (Zlatý kolovrat). Velký cit pro text měla Adéla Černohlávková (6. roč.), z téže třídy se neztratily Anna Šádková, Markéta Danišová a Míša Drahoňovská. Dobře hrály rovněž Eva Burgertová, Renata Krausová, Eva Morávková (4. ročník), Petra Hartigová (3. roč.), Eliška Dařbujanová (2. roč.), Terezka Marková (1. roč.) a ze současné 7. třídy pak Adriana Randáková, Martina Danišová, Martina Hartigová, Dominika Zítková i Martina Šneberková. Mezi chlapci patřili mezi nejlepší Tomáš Morávek, Zdeněk Zikmund (7. roč.), Petr Morávek, Vojtěch Bedecs, Vojtěch Kracík, Ondra Morávek a Jan Marek (6. roč.). A bylo jich určitě víc. Na akademiích se vždy objevovaly další talenty. Kolegové mě v mnohém inspirovali a skutečně mi pomáhali, nejvíce pak pracovitá pí uč. Jitka Fikarová a emeritní hospodářka pí Veronika Danišová. Velkorysé pochopení pro mou práci měla pí řed. Zlata Kobrlová. Psal jsem o nich v časopise, jejich medailony nechybí ani v KRONICE. Všech si hluboce vážím. Protože některé kolegyně by mohly být mé dcery (a docela bych si to přál) – tak už jsem starý – těší mne jejich pedagogické schopnosti. Jedna děti ráno doprovází na kytaru (Zuzana Oborníková), druhá na housle (Lenka Hronková) a další dvě hrají na klávesy (Alena Morávková, Radana Zubatá), nechybí ani zobcová flétna. Mají nové nápady, elán, pracují na sobě a jsou všechny opravdu dobré. V tzv. výchovách je doplňuje pí uč. Zdeňka Svobodová, která děti naučí spoustu užitečného. Samozřejmě, svět není pouze o divadle a zpívání, ale také o učení, dovednostech, vědomostech… Rozuměli jsme si také s pedagogy na 2. stupni. Mimořádnou pedagogickou osobností je pí uč. Marie Marková, jsem rád, že jsem ještě zastihl pí uč. Janu Jenčkovou. Děkuji za opakovanou pomoc, které se mi dostalo od rodičů a prarodičů. Proč odcházím… Do školy v Benešově se pěšky dostanu kratší cestou za 50–60 minut. Nabízejí se mi možnosti „žít více s obcí“. Na stará kolena bych si chtěl zaučit na malé „sevřené“ škole a pokusit se realizovat si některé sny, k nimž jsem postupně dospěl. Věřím, že mi pomohou rodinní příslušníci, známí a lidé, s nimiž jsem v Benešově, kam se po 25 letech vracím, ale také v Semilech spolupracoval. Láká mě spolupráce s málotřídními školami, neboť Benešov u Semil je ústřední obcí poměrně rozsáhlého Mikroregionu Pojizeří. Z osobních důvodů rozhodně neodcházím. Za své chyby a nedostatky se omlouvám. Přeji Vám všem, zaměstnancům školy, dětem, jejich rodičům a prarodičům dobré zdraví a úspěchy v práci. J. Vávra
Školní expres vydali 28. 6. 2010 osmáci jako třídní časopis, který je součástí projektu MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Uspořádání a grafickou podobu časopisu vytvořil J. Hanuš, přispěvateli se stali
L. Brožíčková, M. Pfeifer, M. Jindřišek, Fr. Pulda, M. Lokvenc, J. Jeřábek a A. Lavrík.
