Informační měsíčník č.5
Informační měsíčník Masarykovy ZŠ Železnice, šk. rok 009 – 2010, č. 5, leden 2010,
redakce Mgr. Jaroslav Vávra
Kalendárium:
Středa 20. ledna od 13 – 16 hod: zápis do 1. ročníků.
23. ledna (sobota) – 29. ledna (pátek): zimní lyžařský výcvik ve 6. a 7. ročníků ve Vítkovicích, vedoucí Mgr. Jan Kmošek, dopr. Mgr. Marie Marková, zdravotník Alena Morávková.
Ve čtvrtek 28. ledna bude rozdáno vysvědčení: 1. – 4. roč. skončí v 11,25 hod., 8. a 9. roč. ve 12,20 hod. Žáci 6. a 7. ročníku dostanou vysvědčení v pondělí 1. února.
Pátek 29. ledna: jednodenní pololetní prázdniny. Do školy se nastupuje v pondělí 1. února.
Beseda s reprezentanty České republiky (tělocvična školy, pátek 18. prosince od 9 hod.)
Neobvyklý dárek dostali pod stromeček žáci 2. stupně a 5. třídy. Čekala je beseda s Adamem Hlouškem (Slávie Praha) a Adélou Pivoňkovou (Sparta Praha). Zatímco fotbalové kroky půvabné Adély Pivoňkové začínaly na železnickém fotbalovém trávníku už v útlém věku, kde hrála v žákovském týmu společně s kluky, Adam kopal do míče v Semilech také od pěti let. Besedu zahájilo představení obou reprezentantů. O Adéle mluvil p. uč. J. Kmošek, o Adamovi J. Vávra, kteří pak také besedu řídili. Letem světem z jejich odpovědí: Největší fotbalový zážitek? Adéla: Zápas s Arsenalem, jedním z nejlepších světových klubů, v Lize mistrů. Na zápas nás odvezli autobusem, jaký jsme ještě neviděli, a přišlo více než 2000 diváků. Adam - Zápas s Valencií v Evropské lize. (Adam nahrával na gól a začali se o něj zajímat zahraniční kluby.) Jak je to s fyzickou kondicí, např. s vytrvalostním během? Adéla: Ve dvanáctiminutovém testu jsem uběhla 3 km. (Jedná se o velmi dobrý výkon, kterým by mohli chlubit i mnozí muži. Poznámka J.V.) Adam: My dvanáctiminutové testy neběháme, ale 1 km zvládnu pod 3 minuty. (Opět se jedná o velmi dobrý čas. Oba reprezentanty totiž charakterizuje vynikající fyzická kondice. Poznámka J.V.) Jak je to s tréninky? Adéla: Trénujeme 4krát týdně, poněvadž řada mých spoluhráček chodí do práce. (Na otázku o profesionalizaci českého ženského fotbalu Adéla odpověděla, že proces začíná pomalu probíhat.) Adam: Trénujeme 6krát týdně, teď nás po dovolené čekají na horách běžky. (Oba se shodli, že tréninky na posílení fyzické kondice nemají moc rádi, ale chápou je jako nezbytné.) Jaké máte další plány ? Adéla: Chtěla bych hrát ve Švédsku nebo v USA, kde se hraje nejlepší ženská kopaná na světě. Adam:Rád bych si zahrál za některý evropský velkoklub, je mi jedno za jaký, ale má to ještě čas, ve Slávii jsem spokojený. Které jiné sporty máte rádi? Adéla: Bruslení. Adam: Tenis. A porazíš už tátu ? ( Otec Jiří je velmi dobrý tenista.) Ne, to zatím ještě ne. Myslíte si, že góly, které dala Slávie Janovu, měly platit? Adam: Jeden určitě. Může trenér Jarolím za špatnou situaci ve Slávii? Adam: Ne, měli jsme mnoho zraněných hráčů. Jaké máte auto? Adam: Sportovní Fiat. Jaký je rozdíl mezi naší kopanou a fotbalem evropských klubů? Oba se v odpovědích shodli, že zvláště v tom, jak si dokáží hráči cizích klubu zápas užít, jak se fotbalem baví. (V zákulisí jsme hovořili i o jiném systému tréninků už od žákovských kategorií, který je ve vyspělých zemích založen zvláště na neustálém kontaktu s míčem.) Těšíte se na Vánoce a jak je to se životosprávou? Oba odpověděli, že těší, zvláště na setkání s blízkými, s rodiči. Nikdo jim nepřikazuje, co mají jíst, ale mají své tréninkové plány i na Vánoce, takže případná kila navíc hned „spálí“ při běhání.
Na besedu přišel výborně připraven Tomáš Morávek ze 7. ročníku, jenž pokládal A. Hlouškovi opravdu zasvěcené otázky. Mnohé děti zapomněly odvahu doma, ale nepřišly zkrátka. Adam s sebou přivezl asi 30 svých fotografií, po nichž se jen zaprášilo. Dostalo se zvláště na „skalní fandy Slávie“. Někteří se s Adélou i Adamem (např. velcí fandové Slávie Martina Danišová, Tomáš Morávek a Matěj Hubálovský) vyfotografovali. Reprezentanti pak podepisovali dětem vlaječky, lístky apod. Oba milí hosté dostali dárek.
Celá beseda probíhala v příjemné atmosféře. Před dětmi seděli jejich starší vrstevníci, již něco dokázali – a ještě určitě neřekli poslední slovo. Často se museli vzdát pohodlí, překonat lenost a po únavě z tréninků či zápasů zasednout třeba k učebnici. Když jsem řekl v 7. ročníku, že Adam Hloušek svou účast na besedě potvrdil, zajímaly se děti, jak to zvládne. Ve čtvrtek večer totiž hrála Slávie ve francouzském Lille, kde se důstojně rozloučila s Evropskou ligou, byť podlehla 1:3. Ve 2 hodiny ráno sedli fotbalisté do leteckého speciálu, Adam pak v Praze do svého auta a v 8,45 hod. byl v Železnici.
Poděkování hercům, zpěvákům a organizátorům adventních dětských představení: Je velmi milé začínat nový rok dobrými zprávami. Bezesporu mezi ně patří účinkování žáků Divadelního kroužku Masarykovy ZŠ Železnice. Prakticky děti 1.-4. ročníku (z 5. třídy účinkovala jen A. Novotná) zvládly dvě poměrně náročná představení: operku Sněhurka a zpěvohru Štědrej den v Krkonoších. Volba ranče Na Kamenci na realizaci her se ukázala býti šťastnou. Panovalo krásné, ale mrazivé počasí a už samotná cesta na ranč byla hezkým zážitkem. Paní Monika Křížková nám vytvořila opravdu pěkné prostředí. Sama namalovala oponu, ve všem nám vycházela vstříc, připravila všem přítomným dětem drobné dárky, ale i občerstvení pro účinkující. Patří jí naše upřímné poděkování. Druhým příjemným překvapením byla slušná návštěva. Děkujeme žákům 5. třídy a pí uč. Mgr. Zuzaně Oborníkové, kteří trávili noc ve škole, že se přišli podívat, ale zvláště rodičům. Ti si jistě říkali: „Co si to ten Vávra zase vymyslel.“ Myslím však, že nelitovali. Nesmíme zapomenout na pomoc p. školníka Milana Fikara, jenž nám zl z jilemnické ZUŠ kulisy i některé rekvizity a odpoledne je dopravil na ranč. Na představení mně pomáhala děti připravit Mgr. Lenka Hronková a po jeho skončení kulisy odnášeli do auta všichni přítomní učitelé včetně paní ředitelky. Představení se zúčastnili tito žáci, kterým patří největší poděkování: 1. roč.- Terezka Marková, 2. roč. – Eliška Dařbujanová, Adéla Kyzivátová, 3. roč. – Petra Hartigová, Aneta Jiráčková, Zuzana Otradovská, 4. roč. – Eva Burgertová, Monika Danišová, Lucie Černeková, Iva Morávková, Renata Krausová, Radek Daniš, 5. roč. – Andrea Novotná. (Z důvodu nemoci se nemohli dostavit další herci.) Návštěvníci zhlédli pěkné herecké výkony v „hlavních rolích“, ale snažili se všichni, a proto si zaslouží, aby jejich jména byla do informačníku zapsána.
Následující den čekalo herce účinkování na Benefičním koncertě v jilemnickém Kulturním domě JILM, kde pomáhali dětem ze Studence, které postihla silná marodka, ve hře Štědrej den v Krkonoších. (Kulisy i rekvizity jsme vezli linkovým autobusem. V čekárně na autobusovém nádraží v Lomnici n. Pop. zpestřily dětem dvacetiminutovou přestávku čokoládové bonbóny.) Zpíval s námi také sbor ZUŠ Jilemnice Sedmihlásek se svou učitelkou Katkou Jandurovou. Ze Železnice se zúčastnily představení tyto děti: Lucie Černeková, Iva Morávková, Radek Daniš, Petra Hartigová, Terezka Marková, Renata Krausová, Eliška Dařbujanová a Aneta Jiráčková. Pochopily, že před domácími se musí ukázat v hlavních rolích také děti ze Studence, ač to nebylo jednoduché, ale nakonec jsme se dohodli. Zaskočit za nemocného kamaráda, to nebylo pro děti nic těžkého, protože většina z nich ovládala více rolí. Sál kulturního domu byl zcela zaplněn.
Kulisy a rekvizity nám k transportu do Jilemnice připravila obětavá pí uč. Jitka Fikarová. Za odvoz dětí z Železnice a Jilemnice děkuji pí Jarmile Hartigové, p. Aleši Dařbujanovi a pí Veronice Danišové.Večer už totiž zpět žádný autobus samozřejmě nejel.
Po hektickém pátku (18. prosince) nastalo pondělí 21. prosince, kdy jme si Sněhurku i Štědrej den v Krkonoších ve Studenci opravdu užili. S novým „týmem“, v němž hrálo 5 domácích a tři děti ze Železnice (Petra Hartigová, Eliška Dařbujanová a Iva Morávková), jsme Sněhurku a Štědrej den v Krkonoších zahráli dvakrát pro mladší děti a Štědrej den v Krkonoších pro nejstarší ročníky. Za divadelní sál nám posloužila obyčejná třída, která je nazývána kinosál, neboť sem děti chodí na videoprojekci, ale mají tu i hudební výchovu. Představení zhlédlo asi 200 dětí, poněvadž ve studenecké škole mnohé „přepadla“ chřipka.
Informační měsíčník Masarykovy ZŠ Železnice, šk. rok 2009 – 2010, č. 5, leden 2010,
redakce Mgr. Jaroslav Vávra
Kalendárium:
Středa 20. ledna od 13 – 16 hod: zápis do 1. ročníků.
23. ledna (sobota) – 29. ledna (pátek): zimní lyžařský výcvik ve 6. a 7. ročníků ve Vítkovicích, vedoucí Mgr. Jan Kmošek, dopr. Mgr. Marie Marková, zdravotník Alena Morávková.
Ve čtvrtek 28. ledna bude rozdáno vysvědčení: 1. – 4. roč. skončí v 11,25 hod., 8. a 9. roč. ve 12,20 hod. Žáci 6. a 7. ročníku dostanou vysvědčení v pondělí 1. února.
Pátek 29. ledna: jednodenní pololetní prázdniny. Do školy se nastupuje v pondělí 1. února.
Beseda s reprezentanty České republiky (tělocvična školy, pátek 18. prosince od 9 hod.)
Neobvyklý dárek dostali pod stromeček žáci 2. stupně a 5. třídy. Čekala je beseda s Adamem Hlouškem (Slávie Praha) a Adélou Pivoňkovou (Sparta Praha). Zatímco fotbalové kroky půvabné Adély Pivoňkové začínaly na železnickém fotbalovém trávníku už v útlém věku, kde hrála v žákovském týmu společně s kluky, Adam kopal do míče v Semilech také od pěti let. Besedu zahájilo představení obou reprezentantů. O Adéle mluvil p. uč. J. Kmošek, o Adamovi J. Vávra, kteří pak také besedu řídili. Letem světem z jejich odpovědí: Největší fotbalový zážitek? Adéla: Zápas s Arsenalem, jedním z nejlepších světových klubů, v Lize mistrů. Na zápas nás odvezli autobusem, jaký jsme ještě neviděli, a přišlo více než 2000 diváků. Adam - Zápas s Valencií v Evropské lize. (Adam nahrával na gól a začali se o něj zajímat zahraniční kluby.) Jak je to s fyzickou kondicí, např. s vytrvalostním během? Adéla: Ve dvanáctiminutovém testu jsem uběhla 3 km. (Jedná se o velmi dobrý výkon, kterým by mohli chlubit i mnozí muži. Poznámka J.V.) Adam: My dvanáctiminutové testy neběháme, ale 1 km zvládnu pod 3 minuty. (Opět se jedná o velmi dobrý čas. Oba reprezentanty totiž charakterizuje vynikající fyzická kondice. Poznámka J.V.) Jak je to s tréninky? Adéla: Trénujeme 4krát týdně, poněvadž řada mých spoluhráček chodí do práce. (Na otázku o profesionalizaci českého ženského fotbalu Adéla odpověděla, že proces začíná pomalu probíhat.) Adam: Trénujeme 6krát týdně, teď nás po dovolené čekají na horách běžky. (Oba se shodli, že tréninky na posílení fyzické kondice nemají moc rádi, ale chápou je jako nezbytné.) Jaké máte další plány ? Adéla: Chtěla bych hrát ve Švédsku nebo v USA, kde se hraje nejlepší ženská kopaná na světě. Adam:Rád bych si zahrál za některý evropský velkoklub, je mi jedno za jaký, ale má to ještě čas, ve Slávii jsem spokojený. Které jiné sporty máte rádi? Adéla: Bruslení. Adam: Tenis. A porazíš už tátu ? ( Otec Jiří je velmi dobrý tenista.) Ne, to zatím ještě ne. Myslíte si, že góly, které dala Slávie Janovu, měly platit? Adam: Jeden určitě. Může trenér Jarolím za špatnou situaci ve Slávii? Adam: Ne, měli jsme mnoho zraněných hráčů. Jaké máte auto? Adam: Sportovní Fiat. Jaký je rozdíl mezi naší kopanou a fotbalem evropských klubů? Oba se v odpovědích shodli, že zvláště v tom, jak si dokáží hráči cizích klubu zápas užít, jak se fotbalem baví. (V zákulisí jsme hovořili i o jiném systému tréninků už od žákovských kategorií, který je ve vyspělých zemích založen zvláště na neustálém kontaktu s míčem.) Těšíte se na Vánoce a jak je to se životosprávou? Oba odpověděli, že těší, zvláště na setkání s blízkými, s rodiči. Nikdo jim nepřikazuje, co mají jíst, ale mají své tréninkové plány i na Vánoce, takže případná kila navíc hned „spálí“ při běhání.
Na besedu přišel výborně připraven Tomáš Morávek ze 7. ročníku, jenž pokládal A. Hlouškovi opravdu zasvěcené otázky. Mnohé děti zapomněly odvahu doma, ale nepřišly zkrátka. Adam s sebou přivezl asi 30 svých fotografií, po nichž se jen zaprášilo. Dostalo se zvláště na „skalní fandy Slávie“. Někteří se s Adélou i Adamem (např. velcí fandové Slávie Martina Danišová, Tomáš Morávek a Matěj Hubálovský) vyfotografovali. Reprezentanti pak podepisovali dětem vlaječky, lístky apod. Oba milí hosté dostali dárek.
Celá beseda probíhala v příjemné atmosféře. Před dětmi seděli jejich starší vrstevníci, již něco dokázali – a ještě určitě neřekli poslední slovo. Často se museli vzdát pohodlí, překonat lenost a po únavě z tréninků či zápasů zasednout třeba k učebnici. Když jsem řekl v 7. ročníku, že Adam Hloušek svou účast na besedě potvrdil, zajímaly se děti, jak to zvládne. Ve čtvrtek večer totiž hrála Slávie ve francouzském Lille, kde se důstojně rozloučila s Evropskou ligou, byť podlehla 1:3. Ve 2 hodiny ráno sedli fotbalisté do leteckého speciálu, Adam pak v Praze do svého auta a v 8,45 hod. byl v Železnici.
Poděkování hercům, zpěvákům a organizátorům adventních dětských představení: Je velmi milé začínat nový rok dobrými zprávami. Bezesporu mezi ně patří účinkování žáků Divadelního kroužku Masarykovy ZŠ Železnice. Prakticky děti 1.-4. ročníku (z 5. třídy účinkovala jen A. Novotná) zvládly dvě poměrně náročná představení: operku Sněhurka a zpěvohru Štědrej den v Krkonoších. Volba ranče Na Kamenci na realizaci her se ukázala býti šťastnou. Panovalo krásné, ale mrazivé počasí a už samotná cesta na ranč byla hezkým zážitkem. Paní Monika Křížková nám vytvořila opravdu pěkné prostředí. Sama namalovala oponu, ve všem nám vycházela vstříc, připravila všem přítomným dětem drobné dárky, ale i občerstvení pro účinkující. Patří jí naše upřímné poděkování. Druhým příjemným překvapením byla slušná návštěva. Děkujeme žákům 5. třídy a pí uč. Mgr. Zuzaně Oborníkové, kteří trávili noc ve škole, že se přišli podívat, ale zvláště rodičům. Ti si jistě říkali: „Co si to ten Vávra zase vymyslel.“ Myslím však, že nelitovali. Nesmíme zapomenout na pomoc p. školníka Milana Fikara, jenž nám přivezl z jilemnické ZUŠ kulisy i některé rekvizity a odpoledne je dopravil na ranč. Na představení mně pomáhala děti připravit Mgr. Lenka Hronková a po jeho skončení kulisy odnášeli do auta všichni přítomní učitelé včetně paní ředitelky. Představení se zúčastnili tito žáci, kterým patří největší poděkování: 1. roč.- Terezka Marková, 2. roč. – Eliška Dařbujanová, Adéla Kyzivátová, 3. roč. – Petra Hartigová, Aneta Jiráčková, Zuzana Otradovská, 4. roč. – Eva Burgertová, Monika Danišová, Lucie Černeková, Iva Morávková, Renata Krausová, Radek Daniš, 5. roč. – Andrea Novotná. (Z důvodu nemoci se nemohli dostavit další herci.) Návštěvníci zhlédli pěkné herecké výkony v „hlavních rolích“, ale snažili se všichni, a proto si zaslouží, aby jejich jména byla do informačníku zapsána.
Následující den čekalo herce účinkování na Benefičním koncertě v jilemnickém Kulturním domě JILM, kde pomáhali dětem ze Studence, které postihla silná marodka, ve hře Štědrej den v Krkonoších. (Kulisy i rekvizity jsme vezli linkovým autobusem. V čekárně na autobusovém nádraží v Lomnici n. Pop. zpestřily dětem dvacetiminutovou přestávku čokoládové bonbóny.) Zpíval s námi také sbor ZUŠ Jilemnice Sedmihlásek se svou učitelkou Katkou Jandurovou. Ze Železnice se zúčastnily představení tyto děti: Lucie Černeková, Iva Morávková, Radek Daniš, Petra Hartigová, Terezka Marková, Renata Krausová, Eliška Dařbujanová a Aneta Jiráčková. Pochopily, že před domácími se musí ukázat v hlavních rolích také děti ze Studence, ač to nebylo jednoduché, ale nakonec jsme se dohodli. Zaskočit za nemocného kamaráda, to nebylo pro děti nic těžkého, protože většina z nich ovládala více rolí. Sál kulturního domu byl zcela zaplněn.
Kulisy a rekvizity nám k transportu do Jilemnice připravila obětavá pí uč. Jitka Fikarová. Za odvoz dětí z Železnice a Jilemnice děkuji pí Jarmile Hartigové, p. Aleši Dařbujanovi a pí Veronice Danišové.Večer už totiž zpět žádný autobus samozřejmě nejel.
Po hektickém pátku (18. prosince) nastalo pondělí 21. prosince, kdy jme si Sněhurku i Štědrej den v Krkonoších ve Studenci opravdu užili. S novým „týmem“, v němž hrálo 5 domácích a tři děti ze Železnice (Petra Hartigová, Eliška Dařbujanová a Iva Morávková), jsme Sněhurku a Štědrej den v Krkonoších zahráli dvakrát pro mladší děti a Štědrej den v Krkonoších pro nejstarší ročníky. Za divadelní sál nám posloužila obyčejná třída, která je nazývána kinosál, neboť sem děti chodí na videoprojekci, ale mají tu i hudební výchovu. Představení zhlédlo asi 200 dětí, poněvadž ve studenecké škole mnohé „přepadla“ chřipka.
